Nejvyšší soud ve věci 30 Cdo 496/2026 ze dne 28. 4. 2026 řešil dosud neřešenou otázku, zda podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (dále „ESLP“) staví běh promlčecí lhůty k uplatnění nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále „OdpŠk“). Uzavřel, že nikoliv – podmínkou stavění běhu promlčecí lhůty dle § 648 o. z. ve spojení s § 26 OdpŠk je uplatnění sporného nároku v promlčecí lhůtě u orgánu veřejné moci, přičemž ESLP není orgánem veřejné moci.
Skutkový a procesní stav
Žalobce požadoval 10 000 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 35 Nc 85/2018. Vnitrostátní řízení skončilo doručením usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1186/22 dne 16. 6. 2022, které bylo doručeno žalobci dne 28.6.2022. Žalobce podal stížnost k ESLP, jež byla prohlášena za nepřijatelnou (vyrozumění ze dne 9. 1. 2023). Nárok u žalované uplatnil až dne 6. 2. 2023. Soudy obou stupňů žalobu zamítly z důvodu promlčení nároku.
Klíčová argumentace Nejvyššího soudu
Žalobce v dovolání vymezil otázku běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy v důsledku nesprávného úředního postupu státu. Zákon č. 82/1998 Sb. otázku stavění promlčecí lhůty (mimo § 35 OdpŠk) neupravuje, použije se proto § 648 o. z., podle něhož promlčecí lhůta neběží, „uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení“.
V rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 107/2021 Nejvyšší soud shrnul, že pojem „orgán veřejné moci“ není v ústavním pořádku, v zákonech ani v jiných právních předpisech definován. Na podkladě judikatury Ústavního soudu a odborné literatury však dovodil, že “za orgán veřejné moci (v řešeném případě moci státní) se považuje jen takový orgán, který je součástí mechanismu uskutečňování státní moci lidu a je při plnění těchto funkcí (zákonodárné, výkonné či soudní) vybaven pravomocí coby oprávněním vystupovat jménem státu v rámci své působnosti a vydávat při tom právně závazná rozhodnutí vynutitelná prostředky státního donucení.”
Ze závěrů Nejvyššího soudu tak vyplývá, že “orgánem veřejné moci je jen takový orgán, který autoritativně a právně vynutitelným způsobem rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, jež s ním nejsou v rovnoprávném postavení a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od jejich vůle.”
Dle § 15 odst. 2 OdpŠk je pak při uplatňování nároku na odškodnění újmy způsobené výkonem veřejné moci takovým orgánem veřejné moci soud. Tímto soudem však nemůže být ESLP, neboť podání stížnosti k němu má subsidiární povahu a musí následovat až po vyčerpání vnitrostátních právních prostředků nápravy, kterým je v případě nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení předběžné uplatnění nároku u úřadu dle § 6 OdpŠk a následně podání žaloby k vnitrostátnímu soudu, neboť zákon č. 82/1998 Sb. účinný prostředek odškodnění takové újmy upravuje. Rozhodnutí ESLP nevytváří pro vnitrostátní soudy překážku věci rozsouzené a poškozený tudíž může kromě stížnosti uplatnit i nárok dle OdpŠk před vnitrostátními orgány.
Konečným okamžikem řízení je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v příslušném řízení vydáno, přičemž je potřeba do doby řízení započítat i případné řízení o dovolání, o kasační stížnosti i o ústavní stížnosti, a to i pokud bylo pro poškozeného neúspěšné.
Podání stížnosti k ESLP z důvodu zásahu do práva na spravedlivý proces nemůže představovat řádné uplatnění nároku u orgánu veřejné moci a tudíž ani stavění běhu promlčecí lhůty nezpůsobuje.
Konečným okamžikem řízení je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v příslušném řízení vydáno, přičemž je potřeba do doby řízení započítat i případné řízení o dovolání, o kasační stížnosti i o ústavní stížnosti, a to i pokud bylo pro poškozeného neúspěšné.
Podání stížnosti k ESLP z důvodu zásahu do práva na spravedlivý proces nemůže představovat řádné uplatnění nároku u orgánu veřejné moci a tudíž ani stavění běhu promlčecí lhůty nezpůsobuje.
